Báseň

16. říjen 2008 | 23.14 |

Není mojí tvorba, ale od jedné známé...
Vlkodlak



Dříve byl v zemi božský klid,
laně chodily k tůni pít,
děti se smály, růže kvetly,
dívky si věnečky z květin pletly.

V klínu hor se však zrodil stín,
on všechny laně zahubil.
Děcka si nesměla venku hrát,
nikdo už neměl chu se smát

Vyvraždil nejdříve vesnice,
do masa nořil sanice.
A poté vstoupil do ulic,
vraždil teď více, mnohem víc

Nejdříve mladičká kurtizána,
zabitá někdy brzy z rána...
bohatý mocnář, městský kat,
už nebylo kde pohřbívat.

Královstvím letí strašná zvěst:
Zavřete brány vašich měst,
nocí se plíží tichý vrah,
zasévá v srdce lidu strach.

Na krku cítíš jeho dech,
mráz už ti běhá po zádech...
život se krátí na vteřiny,
zabiják nezná pocit viny.

Otočíš se jen jedenkrát,
když on za tebou bude stát,
ta rudooká bestie,
strašnější tvor snad nežije.

Ráno tvá žena z lůžka vstane,
najde jen tělo rozervané,
otisky krví mokrých tlap,
zas v noci řádil vlkodlak...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře